Výstava Slasti a neřesti skrze své exponáty vypráví příběh o tuzemské společnosti 19.

a poloviny 20 století. Nahlíží jej perspektivou, která postihne dvojakou tendenci doby.

Ta spočívá v tření mezi konzervatismem ztělesněným náboženskými pravidly spolu

s všeobecnými společenskými standardy a bujarostí lidové kultury promítající se do hmotné

i nemateriální lidové kultury. Tuto dichotomii však chápeme jako vztah akce – reakce, tedy

že utažená pravidla doby jsou příčinou nespoutanosti v lidovém prostoru a neexistují pouze

jako dva současně se vyskytující jevy. Toto uchopení tématu se pak stalo hlavním motivem

při tvorbě expozičního řešení.