Výstava Slasti a neřesti skrze své exponáty vypráví příběh o tuzemské společnosti 19.
a poloviny 20 století. Nahlíží jej perspektivou, která postihne dvojakou tendenci doby.
Ta spočívá v tření mezi konzervatismem ztělesněným náboženskými pravidly spolu
s všeobecnými společenskými standardy a bujarostí lidové kultury promítající se do hmotné
i nemateriální lidové kultury. Tuto dichotomii však chápeme jako vztah akce – reakce, tedy
že utažená pravidla doby jsou příčinou nespoutanosti v lidovém prostoru a neexistují pouze
jako dva současně se vyskytující jevy. Toto uchopení tématu se pak stalo hlavním motivem
při tvorbě expozičního řešení.